Search
Close this search box.

Rozhovor: Ministr Hladík představuje nové plány na prevenci povodní a podporu postižených oblastí

V reakci na nedávné povodně jsme ministrovi životního prostředí položili několik otázek. V rozhovoru ministr životního prostředí ČR Petr Hladík rozebírá opatření připravená na obnovu regionů postižených zářijovými povodněmi a na prevenci budoucích katastrof. Ministr detailně vysvětluje plánované kroky, které zahrnují vyhodnocení škod, finanční podporu zasaženým obcím, změny ve vodním zákoně a zavádění přírodě blízkých protipovodňových struktur. Důraz klade také na posílení mezinárodní spolupráce, zejména s Polskem, a na dlouhodobé cíle zaměřené na zajištění ekologické stability a bezpečnosti obyvatel.

Petr Smolník: Pokud již máte zpracovány výsledky škod po povodních, jaké změny v rámci Vašich pravomocí navrhnete, nebo plánujete navrhovat v následujících měsících?

Petr Hladík: Vzhledem k tomu že například v Moravskoslezském kraji platí ještě stále stav nebezpečí a dochází k obnově základních funkcí území a probíhá likvidace škod, výše škod ještě není finální, nicméně jde do desítek miliard. Za ministerstvo životního prostředí připravujeme komplexní vyhodnocení zářijových povodní a předběžnou zprávu bychom chtěli vládě předložit do konce tohoto roku. Finální zpráva pak bude v polovině příštího roku a součástí bude i vyhodnocení dopadu povodní včetně zhodnocení škod. Prakticky ihned ale začal stát se škodami pomáhat, za ministerstvo životního prostředí jsme pro poškozené obce vyčlenili tři miliardy korun na pomoc domácnostem na pokrytí výdajů za energie nebo na pořízení základního vybavení a taky finančně pomáháme s obnovou vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod, které byly na mnoha místech značně poškozené. Samozřejmě nyní přichází na řadu obnova ekologické stability krajiny, obnova vodních nádrží, poldrů, obnova přirozené funkce vodních toků a další. Současně se předpokládá, že při obnově majetku je potřeba přihlížet k existujícímu povodňovému riziku, aby se podobné škody znovu neopakovaly.

Připravili jsme novelu vodního zákona, která výrazným způsobem reaguje na povodně a zdůrazňuje potřebu zabývat se především otázkou prevence, to znamená přírodě blízkými protipovodňovými opatřeními. V intravilánech a v extravilánech stavět opatření, která pomohou, to znamená suché poldry a nádrže takovým způsobem, aby se zajistil rozliv do těch polí, kde jsou minimální škody, a naopak to ochránilo životy a majetky lidí.

Které typy škod vnímáte jako ty, kterým by se dalo v dalších letech předejít? A jakým způsobem?

V dalších letech by bylo možné předejít škodám na domech a bytech hlavně díky vhodnému plánování nové výstavby. Klíčové je zohlednit při územním plánování povodňové ohrožení. Potřebné nástroje a informace pro to už máme k dispozici. U stávajících staveb v záplavových oblastech lze například zvýšit jejich odolnost vhodnými stavebními úpravami. Je třeba zmínit, že není možné, aby lidé stavěli své domy v aktivních záplavových zónách – pokud tam dům už měli a povodeň jim jej zničila nebo poškodila natolik, že jej nelze rekonstruovat, budou si muset nový dům postavit na místě mimo aktivní záplavovou oblast. V tomto samozřejmě stát nenechá obyvatele ve štychu a smění s obcemi státní pozemky, kde budou moci rodiny opět stavět.

Samozřejmě to, co povodním může zabránit, je udržování dostatečné průtočnosti území v oblastech blízko řek a toků, kde jsou takzvané aktivní zóny. To znamená, že tam, kde je to možné, zůstanou určité plochy nezastavěné, aby voda mohla bezpečně odtékat a nezrychlovala a nezvyšovala povodňovou vlnu směrem po proudu. Zásadní je komplexně posuzovat vliv protipovodňových opatření na celém povodí, protože jejich realizace v jedné oblasti může mít důsledky pro oblasti níže po proudu. Aby se mohly povodně bezpečně šířit, měli bychom ponechat místa, kde se voda může bezpečně rozlít, jako jsou říční nivy nebo speciální nádrže a poldry. Nezastupitelnou úlohu mají v této oblasti správci povodí, kteří sledují změny v retenčních schopnostech záplavových oblastí, aby se případné změny v krajině kompenzovaly tak, aby neohrozily schopnost krajiny zadržovat vodu. K tomu slouží různé programy, které jsou součástí plánů na zvládání povodňových rizik, platných vždy na šest let – aktuálně od roku 2022 do roku 2027.

V jaké podobě aktuálně spolupracujete a budete i dále spolupracovat s okolními zeměmi na prevenci před povodněmi?

Na ochraně proti povodním Česká republika intenzivně spolupracuje se všemi sousedními státy. Tato spolupráce probíhá na dvou úrovních. První úrovní jsou tzv. bilaterální komise, kdy máme s okolními zeměmi uzavřené dohody o spolupráci na hraničních řekách. V praxi to znamená, že si vzájemně vyměňujeme informace o povodňovém nebezpečí, aktuálních průtocích a předpovědích, což nám pomáhá lépe reagovat na případné hrozby. V rámci těchto pracovních skupin se také pravidelně konzultují jednotlivá protipovodňová opatření, která mohou ovlivnit situaci na hraničních tocích nebo mít dopad na území sousedního státu.

Druhou úrovní spolupráce jsou mezinárodní říční komise, jako je Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním a Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje. Tyto komise se zabývají hlavně zaváděním evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a připravují společný mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik pro danou oblast povodí.

Zářijové události byly impulsem k ještě těsnější spolupráci s Polskem. Jednal jsem o situaci hlavně v Moravskoslezském kraji i s polskou ministryní životního prostředí. S Poláky jsem inicioval protipovodňovou ochranu na hraničních řekách, jako je Opava, Opavice a Olše. Dosud se tím, že tyto toky vlastně tvoří hranici, kdy z jedné strany je Česko z druhé Polsko, nikdo nezabýval, a to řešení musí být tím pádem společné.

Na pracovní úrovni jsme se také s Poláky dohodli, že připravíme detailní dokument, kterým upravíme postupy při komunikaci během mimořádných událostí na hraničních vodách. Zaměří se na přesnější informování všech, kteří se podílejí na zásazích při povodních a také na zajištění lepší koordinace na vysoké politické úrovni, například při svolání ústředních povodňových komisí v obou zemích.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS