Vláda se bude poprvé od roku 2015 zabývat aktualizací SEK, kterou včera Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Hlavní výzvou je to, aby česká energetika prošla procesem dekarbonizace při zachování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí. Účelem koncepce je modelovat vývoj energetického mixu, který zajistí naplňování cílů koncepce, a definovat nástroje, pomocí kterých se uvedených změn podaří dosáhnout. Jedná se o zásadní dokument pro subjekty působící v české energetice, protože ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky, výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů.
„Energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. V České republice jsme ale už od roku 2015 neaktualizovali Státní energetickou koncepci, která nás má touto proměnou provést. Minulá vláda ji měla dokončit už před čtyřmi lety a neudělala nic. Doháníme to tedy nyní my,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Dnes jsme vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky.“
Jaké jsou základní cíle Státní energetické koncepce?
SEK ČR je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky tak, aby zajistil dostatek energií za dostupné ceny pro občany a firmy s ohledem na plnění klimatických cílů. Hlavní výzvou pro evropskou energetiku je v tomto směru její dekarbonizace, což platí i pro tu českou. Dekarbonizace energetiky při zachování konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti je tedy hlavní výzvou i pro tuto energetickou koncepci.
Kdy naposledy vláda aktualizovala SEK?
SEK ČR byla naposledy schválena v květnu 2015 s tím, že bude aktualizována každých pět let. Od té doby se na její aktualizaci čekalo.
Jakou roli hraje SEK na energetickém trhu – proč je její pravidelná aktualizace důležitá pro jednotlivé aktéry?
SEK jako taková je závazná především pro státní správu. Pro trh však ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů. Pro aktéry na energetickém trhu tedy jde o zásadní dokument, protože přináší transparentnost do investičního prostředí a pomáhá jim v rozhodování, do jakých zdrojů investovat.
Kdo se na tvorbě koncepce podílel?
Aktualizovanou SEK ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. SEK navázal plynule na zpracování Národního klimaticko-energetického plánu. Klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a samozřejmě i hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS.
Proč nebyla aktualizace Státní energetické koncepce odevzdána do konce roku 2023, jak ministerstvo původně avizovalo?
Součástí přípravy SEK bylo i vypořádání připomínek Evropské komise k Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu. Ty jsme obdrželi v druhé půlce prosince a v průběhu ledna jsme je vyhodnocovali. Proto se celý proces mírně zpozdil.
S jakými scénáři koncepce počítá?
Budoucí vývoj energetiky je v rámci koncepce vymezen třemi koridory. Ty zohledňují nejistotu ohledně budoucího vývoje, ale zároveň udávají relativně jasné směřování energetiky, kterého by mělo být dosaženo k naplňování cílů a priorit SEK. Koridory vychází ze scénářů, které byly definovány během aktualizace Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu ČR. Tyto scénáře reflektují především možný rozdílný vývoj mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Cílové koridory pro rok 2050 nám umožní plnit klimatické cíle a zároveň zajistit dostatek energií pro občany a firmy za dostupné ceny.
S jakou proměnou energetického mixu ČR scénář počítá?
Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.
Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.
Postupný útlum uhlí: Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití.
Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů: Plánuje se výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.
Rozvoj jaderné energie: Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050.
Využití zemního plynu jako tranzitního paliva: V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.
Náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny: V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.
Zvýšení efektivity a elektrifikace: Koncepce počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.
TZ/MPO
Foto: Pixabay
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
