Kritická infrastruktura zahrnuje sektory, jejichž narušení by mohlo mít závažné dopady na bezpečnost, ekonomiku a zdraví obyvatelstva. V České republice se jedná především o energetiku, dopravu, zdravotnictví, vodohospodářství a informační technologie. S přijetím směrnice NIS2 (Network and Information Security Directive 2) Evropské unie se klade důraz na posílení odolnosti těchto sektorů vůči kybernetickým hrozbám. Otázkou zůstává, jak moc efektivně dokáže opravdu zlepšit situaci, oproti zdravým tržním mechanismům.
Energetika, jakožto páteř moderní společnosti, je jedním z nejvíce ohrožených sektorů. Útoky na energetické sítě mohou zahrnovat ransomware, phishingové kampaně nebo sofistikované útoky na průmyslové řídicí systémy (ICS). Příkladem je kybernetický útok na ukrajinskou energetickou síť v roce 2015, který způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny. V ČR je riziko podobných útoků reálné, zejména s ohledem na rostoucí digitalizaci a propojení energetických systémů.
Doprava je dalším sektorem, který čelí významným hrozbám. Kybernetické útoky mohou narušit provoz železnic, letišť nebo městské hromadné dopravy. Například v roce 2021 došlo k útoku na německou železniční síť, který způsobil zpoždění a narušení provozu. V ČR by podobný útok mohl mít vážné dopady na ekonomiku a mobilitu obyvatel.
Zdravotnictví je obzvláště zranitelné, protože kybernetické útoky mohou ohrozit životy pacientů. V roce 2020 byl Fakultní nemocnice Brno zasažena ransomwarem, což vedlo k omezení provozu a odkladu plánovaných operací. Tento incident ukázal, jak důležité je zabezpečení zdravotnických systémů.
Další sektory, jako je vodohospodářství a informační technologie, čelí podobným hrozbám. Útoky na vodárenské systémy mohou vést k narušení dodávek pitné vody, zatímco útoky na IT infrastrukturu mohou mít dopad na širokou škálu dalších služeb.
Klíčové je zavést komplexní přístup k řízení kybernetických rizik. To zahrnuje jak preventivní, tak reaktivní opatření. Mezi preventivní opatření patří pravidelné audity bezpečnosti, školení zaměstnanců, implementace vícefaktorové autentizace a segmentace sítí. Důležité je také sdílení informací o hrozbách mezi organizacemi a státními institucemi. Pomoci by mohla i decentralizace, která může snížit dosahy úspěšných útoků a minimalizovat tak vzniklé škody.
Reaktivní opatření zahrnují rychlou detekci a reakci na incidenty. To vyžaduje zavedení monitorovacích systémů, které dokáží identifikovat podezřelé aktivity v reálném čase. Dále je nutné mít připravené krizové plány a týmy pro reakci na incidenty (CSIRT).
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
