Search
Close this search box.

Čínská vláda zvažuje zákon proti praní špinavých peněz k „monitorování“ nových fintechů

Podle čínské vlády bylo v první polovině roku 2024 stíháno 1 391 osob za obvinění související s praním špinavých peněz.

Čínští zákonodárci zvažují revizi dřívějšího zákona proti praní špinavých peněz, aby zlepšili schopnosti „monitorovat“ a analyzovat rizika praní špinavých peněz prostřednictvím nově vznikajících finančních technologií — včetně kryptoměn. Podle přeloženého prohlášení z South China Morning Post oznámil mluvčí Legislativní komise Wang Xiang revize 9. září — s odkazem na potřebu zlepšit metody detekce uprostřed „rychlého rozvoje nových technologií“. Nově navrhovaná právní ustanovení také vyzývají centrální banku a finanční regulátory ke spolupráci na pokynech pro řízení rizik vyplývajících z vnímaných hrozeb praní špinavých peněz z nově vznikajících technologií. Wang poznamenal, že finanční instituce by rovněž nesly odpovědnost za hodnocení rizik praní špinavých peněz vyplývajících z nových obchodních modelů vznikajících z nových technologií.

Nejvyšší lidový soud rozšiřuje definici kanálů pro praní špinavých peněz

19. srpna Nejvyšší lidový soud — nejvyšší soud v Číně — oznámil, že virtuální aktiva jsou potenciálními metodami pro praní peněz a vyhýbání se zdanění. Podle rozhodnutí soudu: “Virtuální aktiva, transakce, metody výměny finančních aktiv, převod a konverze výnosů z trestné činnosti mohou být považovány za způsoby, jak skrýt zdroj a povahu výnosů z trestné činnosti.” Rozhodnutí také stanovilo, že praní špinavých peněz v částkách přesahujících 5 milionů jüanů (705 000 USD) spáchané opakovanými pachateli nebo způsobující finanční ztráty ve výši 2,5 milionu jüanů (352 000 USD) nebo více by bylo považováno za „vážný plán“ a trestáno přísněji.

Nepřátelství Číny vůči kryptoměnám a virtuálním aktivům

Čínská vláda má dobře zdokumentované nepřátelství vůči digitálním aktivům. V roce 2017 požadoval pekingský tržní regulátor, aby všechny burzy virtuálních aktiv ukončily služby uvnitř země. Následný vládní zásah zahrnoval zahraniční burzy digitálních aktiv jako Coinbase — které byly nuceny přestat poskytovat služby v zemi. Navíc to způsobilo, že cena Bitcoinu (BTC) klesla na minima 3 000 USD. Později, v roce 2021, čínská vláda začala agresivněji vystupovat vůči kryptoměnám prostřednictvím obnoveného zaměření na cílení na operace s kryptoměnami v zemi. Tato iniciativa vyzvala k mezirezortní spolupráci mezi Čínskou lidovou bankou (PBoC), Správou kyberprostoru Číny a Ministerstvem veřejné bezpečnosti, aby odradila a zabránila používání kryptoměn.

Zdroj: cointelegraph.com

Zdroj: CRYPTO WORLD NETWORK NEWS

Zdroj: ICT NETWORK NEWS