Ceny energií hrají klíčovou roli v ekonomice, jsou podstatnou složkou výrobních nákladů a mají tak přímý dopad na životní úroveň domácností. V posledních letech jsme svědky výrazného růstu cen energií, což vyvolává obavy jak mezi koncovými zákazníky, tak ve firemních sférách.
Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících ceny energií jsou ceny emisních povolenek. Evropská unie zavedla systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který deklaruje cíl snížit emise skleníkových plynů. Tento systém však zvyšuje náklady na výrobu energie, což se promítá do celé ekonomiky, včetně cen pro koncové spotřebitele. Ceny emisních povolenek v posledních letech výrazně stoupaly, což je důsledkem nastavení systému jejich obchodování a s tím spojených finančních spekulací, a celé je to obhajováno snahou o dosažení ambiciózních klimatických cílů.
Dalším významným faktorem je inflace. Peníze se chovají podobně, jako jiné druhy zboží, čím více jich je, tím nižší je jejich hodnota potažmo cena. Banky mají povoleno emitovat nové peníze na úvěry, tím stoupá objem peněz v ekonomice, tedy klesá kupní síla měny. Mezi největší dlužníky patří státy, které si v dlouhodobém horizontu půjčují stále více peněz. Již několik dekád je tendence státního dluhu spíše stoupající, než klesající. Přibývající množství peněz v ekonomice je faktor, který napomáhá růstu cen, tedy inflaci.
Vliv na ceny energií má pochopitelně i energetická politika. Především se direktivně ruší stabilní zdroje elektrické energie. K tomu jsou dotovány investice do takzvaně obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na denní době, rozmarech počasí nebo obou faktorech najednou, a navíc sebou přináší potřebu dalších investic do infrastruktury, na vyrovnávání špiček a nedostatků energie. Výše zmíněné je dalším výrazným faktorem, podporujícím růst cen energií.
V neposlední řadě se do cen propisuje i geopolitická situace. Obchodní války, mezi vývozci nerostných surovin a spotřebitelskými zeměmi, mohou vést k prodražení nebo narušení dodávek a následnému růstu cen zboží, a pokud se jedná o fosilní paliva, dochází k růstu cen energií a v návaznosti dalších souvisejících komodit. Pokud obchodní válka přeroste ve skutečnou, je situace ještě komplikovanější.
Dopady růstu cen energií jsou patrné ve všech sektorech ekonomiky. Průmyslové podniky čelí vyšším nákladům na výrobu, což zákonitě vede k růstu cen výrobků a služeb. To má následně dopad na kupní sílu obyvatelstva. Domácnosti s nižšími příjmy jsou obzvláště zranitelné, protože větší část jejich rozpočtu je vynakládána na energie a další zboží.
Regulace deformují trh, potažmo brzdí vývoj nových technologií. Vidět je to například na srovnání trendu cen spotřební elektroniky a nových automobilů. Spotřební elektronika je regulována výrazně méně než automobilový průmysl, a to se odráží i v cenách a kvalitě. Ceny spotřební elektroniky v čase spíše klesají a přitom roste kvalita, naopak ceny automobilů v posledních letech stoupají a kvalita přitom často klesá. Proto je třeba zmírnit regulace, nejen energetického průmyslu, a nechat trh volně dýchat. Obchodní války snižováním cen a zvyšováním kvality zboží jsou prospěšné pro většinu spotřebitelů. Naopak obchodní války mezi státy, ať už prostřednictvím sankcí nebo zbraní, škodí ve výsledku všem, protože snižují obchodní příležitosti a zvyšují riziko plýtvání drahocennými zdroji. Z toho plynou i další negativní faktory jako je zadlužování států, potažmo inflace. Řešením celé situace je zastavení zadlužování států a snaha o spolupráci na uvolnění trhů. Zdravá obchodní spolupráce přináší prospěch většině společnosti. Ve zdravé ekonomice se snáze hledají zdroje i na pomoc nejvíce zranitelným.
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
