Čína oznamuje investiční balíček ve výši 47,5 miliardy dolarů pro domácí čipový průmysl

Čína založila třetí státem podporovaný fond na podporu svého domácího polovodičového průmyslu. Celkem 344 miliard jüanů (47,5 miliardy dolarů) představuje oznámení o financování třetí fáze Integrovaného fondu pro investice do polovodičového průmyslu čínské vlády, známého také jako „Velký fond“ a podle místních médií bude použito na správu rizikového kapitálu a podporu investičních společností.

Velký fond byl původně založen v roce 2014 a druhá fáze následovala v roce 2019. Podle zprávy agentury Reuters má čínské ministerstvo financí sedmnáctiprocentní podíl v nejnovější verzi fondu, což z něj činí největšího akcionáře. China Development Bank Capital je druhým největším akcionářem s podílem 10,5 procenta. Podle regulačního podání u Národního systému pro veřejnost podnikových úvěrových informací Číny je uvedeno dalších 17 investorů, včetně Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank, Agricultural Bank of China, Bank of China a Bank of Communications. Každý z těchto subjektů drží přibližně šestiprocentní podíl ve fondu.

Kromě správy rizikového kapitálu se třetí fáze Velkého fondu zaměří také na zařízení na výrobu čipů. Čína v současné době nemůže legálně nakupovat pokročilé polovodičové technologie ze zahraničí kvůli širokým sankcím, které zavedla americká vláda. Aby zůstala konkurenceschopná, Čína investovala značné prostředky do svého domácího polovodičového trhu, avšak země také dokázala zakoupit zakázané GPU pro použití ve svých vojenských institucích, státem řízených výzkumných centrech AI a univerzitách.

V roce 2022 bylo oznámeno, že se Čína snaží vybudovat svého vlastního konkurenta ASML, společnost Xtal. Firma byla založena bývalým inženýrem ASML, který byl obviněn z krádeže duševního vlastnictví společnosti. V září 2023 zahájila americká vláda vyšetřování poté, co bylo zjištěno, že Huawei Mate Pro 60 obsahoval 7nm čipy s podporou 5G vyrobené v Číně částečně státem vlastněnou společností SMIC.

Podle svého sankčního režimu se USA snažily omezit dostupnost 7nm čipů v Číně zavedením exportních omezení a SMIC bylo v roce 2020 zakázáno získávat stroje nezbytné pro výrobu 7nm čipů. Když Ministerstvo obchodu zahájilo své vyšetřování, nejpokročilejší čip, o kterém bylo známo, že SMIC vyrábí, byl větší 14nm polovodič.

Zdroj: datacenterdynamics.com

Zdroj: DATACENTER NETWORK NEWS 

Zdroj: ICT NETWORK NEWS